Kostel sv. Jana Křtitele

po 1720, přestavba staršího kostela
stavebník: Jan Leopold Paar jako držitel patronátních práv

Poměrně velký podélný farní kostel je zřejmě dílem většího počtu přestaveb. Především jeho západní průčelí je řešeno poměrně zajímavým dynamickým způsobem. Kostel připsal Santinimu V. Kotrba (1971), což po něm opakovali další badatelé (Jirka 1974, Cerulli, 1988). Naopak J. Lencová (1968) jej připsala chrudimskému staviteli Donatu Morazzimu, který dle Santiniho projektu pracoval na Zelené hoře. Atribuci Santinimu odmítla též V. Naňková (1976 a M. Horyna 1998).

Radnice

1721, přestavba
stavebník: chrudimská městská rada

Starší renesanční radniční budova byla roku 1721 opatřena novou šestiosou barokní fasádou, vrcholící širokým, dynamicky komponovaným štítem s věží uprostřed. Stavba opravdu vykazuje řadu santiniovských rysů, ovšem celek působí poměrně rozpačitě a plošně. Santinimu průčelí připsal Sedlák (1987), tuto atribuci důrazně odmítl Horyna (1998) a jeho odmítnutí bylo badatelskou obcí akceptováno. Horyna také navrhl pravděpodobného autora návrhu v podobě Donata Morazziho, chrudimského stavitele a měšťana. Ten v letech 1721-1722 prováděl dle Santiniho projektu stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a není proto překvapivé, že byl se Santiniho architektonickým jazykem seznámen skutečně důvěrně.

Kostel sv. Jiří

1741-1744, přestavba
stavebník: plaský opat Celstýn Stoy

Jednoduchý venkovský gotický kostel byl v letech 1741-44 opraven, zvětšen a zaklenut v santiniovských formách, evidentně inspirovaných nedalekými, už dříve opravenými kostely ve Všehrdech a Kozojedech. Roku 1749 byl kostel při opravě ohradní zdi navíc doplněn dvojicí bran. Mojmír Horyna (1998) konstatoval, že „tříosé průčelí kostela se střední věží má krajně jednoduché, barokně-gotické tvarosloví. Hlavní portál opakuje tvar portálu kostela v nedalekých Všehrdech a řešení vstupní části kostela je zjednodušenou variantou téhož dílu stavby kostela v Kozojedech. Kompozici vnějšku i vnitřku charakterizuje lpění na santiniovských předlohách, jejich doslovné citace, ale v jakémsi mechanickém pojetí.“ Přímo Santinimu stavbu připsal Sedlák (1987) a Cerulli (1988), naopak V. Kotrba (1977) konstatoval „epigonskou závislost autora této stavby na Santinim“. Mojmír Horyna považoval za nejpravděpodobnějšího autora návrhu kostela plaského klášterního stavitele Matěje Ondřeje Kondela.

Fotogalerie
kostele_nad_mzi 1kostele_nad_mzi 2kostele_nad_mzi 3kostele_nad_mzi 4kostele_nad_mzi 5kostele_nad_mzi 6kostele_nad_mzi 7kostele_nad_mzi 8kostele_nad_mzi 9

Poutní místo Kalvárie s kostelem Povýšení sv. Kříže

1712-1714, novostavba
stavebník: František Michal Šubíř z Chobyně

Poutní areál v Jaroměřicích založil majitel panství František Michal Šubíř z Chobyně ve spolupráci s františkánským misionářem Jeronýmem Veithem roku 1712. Úkolem tohoto areálu bylo působit na poutníky, podobně jako například starší poutní areál v jihočeském Římově, jako určitá evokace biblického Jeruzaléma. Oproti Římovu je ovšem podoba jaroměřického poutního místa poněkud schématičtější. Jednotlivá zastavení křížové cesty mají většinou podobu reliéfy pokrytých kamenných obelisků a křížová cesta vrcholí vlastním poutním areálem, založeným ve svahu stoupajícím od západu. Vymezen je obvodovou zdí, členěnou lichými arkádami a výklenkovými kaplemi. Na západní straně je přístupný dvouvěžovou branou zvanou Pilátův dům, mezi věžemi přímo nad vstupem se sousoším Ecce homo. Uvnitř areálu je na podélné ose vybudována kaple Hrobu P. Marie a Betlémská kaple s Kristovým hrobem v patře. Na horním, bráně protilehlém konci uzavírá areál neveliký poutní kostel Povýšení sv. Kříže, dynamicky komponovaná stavba, založená příčně nad dvěma půdorysnými trojlisty, provázanými valené klenutým obdélným polem, do kterého je vložen pilířový hlavní oltář. Tato rafinovaná kompozice vychází ze „zdvojené" podoby chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.

Architekturu potního kostela Santinimu jako první připsal O. Stefan (1936) a tuto atribuci mladší odborná literatura obecně přijala (Kuklíková 1967, Kotrba 1976, Kudělka 1985, Quysane 1986, Sedlák 1987, Cerulli 1988, De Meyer 1997). Jako první odmítl Santiniho autorství této stavby X. Galmiche (1989) a toto odmítnutí důrazně podpořil a zdůvodnil M. Horyna (1998), podle něhož „proti Santiniho autorství u kostela Povýšení sv. Kříže svědčí neexaktní založení půdorysu, naprostá absence santiniovských forem a detailů na bočních fasádách i v interiéru stavby“. Staršími autory zdůrazňovaná podobnost kostela se Santiniho návrhem kaple pro Plasy dle Horyny „dokládá spíše základně odlišné pojetí architektury než autorskou shodu. Gotizující klenby s kruhovými svorníky jsou jistě vědomým historismem, avšak nemají u Santiniho žádnou srovnatelnou obdobu a proti jeho chápání historismu jsou až naivní. Zcela nesantiniovské je i mohutné a opatrné dimenzování nevelké stavby. Pro Santiniho by bylo nemyslitelné osadit stavbu složitého centrálního půdorysu naprosto konvenčním útvarem valbové střechy, která složité vedení koruny obvodové zdi překonává vkládanou sítí různě dlouhých námětků. Z. Kudělka přesně poukázal na to, že konvex-konkávní zvlnění průčelí vyplynulo logicky z půdorysného založení stavby. Průčelí je zdůrazněno členěním vysokým řádem pilastrů a nástavbou zvlněného štítu nad korunou obvodové zdi. Ze vztahu hmoty střechy a štítové nástavby průčelí lze usoudit, že úprava fasády je o něco mladší než samotná stavba. Znak stavebníka Františka Michala Šubíře z Chobyně s datem 1712 však na fasádě přežil ze starší úpravy, která byla hmotově shodná. Již Stefanem konstatovaný vztah jaroměřického průčelí a průčelí zámeckého kostela v Rychnově nad Kněžnou je přeceňován a určité shody (vsazení portálů v bočních osách, zjednodušená citace santiniovských supraport) jsou daleko vyváženy i rozdílnostmi. Zatímco v Jaroměřicích je křivka zvlnění fasády jednotně tažena, v Rychnově je, pro Santiniho typicky, rozložena do jednotlivých polí, odsazených svislými hranami a rovněž reliéf fasády je zde daleko komplikovanější.“ Horyna konstatuje, že „průčelí jaroměřického kostela je zřejmě dílem epigona, dobře poučeného Santiniho architekturou, jehož vlastní projev však byl nesrovnatelně jednodušší“ a jako autora kostela navrhuje brněnského stavitele Františka Benedikta Klíčníka, který prováděl dle Santiniho návrhů stavby ve Krtinách a Rajhradě, s tím že v Jaroměřicích je Klíčník i později archivně doložen, byť s chybně zapsaným křestním jménem. Horynovo důrazné odmítnutí Santiniho autorství jaroměřického kostela bylo následně ostatními badateli prakticky bezvýhradně přijato.

Kaple P. Marie Pomocné

1724-1727, novostavba
stavebník: sedlecký opat Otta Zahrádecký

Neveliká centrální pětiboká kaple byla vybudovaná jako symbolický památník mučednické smrti pěti sedleckých mnichů, umučených na tomto místě husity roku 1421. Pětiboký tvar kaple odkazuje právě na počet cisterciáckých mučedníků. Vnějšek kaple, přístupné portálem zdobeným santiniovsky komponovanou supraportou, osvětlené nevelikými, vysoko umístěnými okny a završené zvonovitou střechou osázenou pětici vikýřů, působí velmi ušlechtile architektonicky vyváženě, ovšem interiér kaple je velmi strohý a nezdobený. S ohledem na poučené použití řady santiniovských prvků o kapli jako Santiniho díle uvažovali mnozí badatelé (Kotrba 1977, Sedlák 1987, Cerulli 1988, Naňková 1989) Mojmír Horyna (1998) zde Santiniho autorství připouštěl pouze v případě, kdy by byl jeho návrh při provádění dosti pozměněn a zjednodušen, neboť „stavba působí dojmem zvláštní hmotové kompaktnosti a nemá autentický santiniovský výraz“. S odkazem na D. Vokolkovou Horyna uvažoval o autorství Filipa Spannbruckera. Tuto možnost ovšem důvodně odmítla Lucie Rychnová (2008) mj. s poukazem na dochovaný stavební plán, publikovaný Vratislavem Ryšavým roku 1997 a jako možného autora navrhla kutnohorského stavitele a políra na některých Santiniho realizacích, Jana Jakuba Voglera.

 

Zelená hora v nových barvách

20.01.2022

Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře získal v průběhu letošního roku novou, doslova zářivou podobu. Tedy podobu novou pro současného návštěvníka, ale z pohledu historiků a restaurátorů naopak tu původní nejstarší barevnost.

Zelená Hora v číslech

19.09.2021

Je tomu už pěkná řádka let, kdy jsme dostali poštou na adresu Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou obálku s několika stránkami popsanými matematickými vzorci a rovnicemi. Autorem je doc. Ing. arch. DRSc. Josef Švastal, pracující v té době na ČVUT Praha. Budeme vděčni za pomoc při jejich rozluštění a uvedení do širších souvslostí.

Santiniho krystal

13.09.2021

Zdánlivě obyčejný křížek u cesty může být barokní klenot. Bílá boží muka za obcí Bobrová na Žďársku léta stála bez většího zájmu vedle silnice s nasazenou kovovou stříškou. Ukázalo se však, že drobná boží muka u Bobrové patří mezi stavby Jana Blažeje Santiniho a navíc zkoumání jejich historie odhalilo velká překvapení.

Svatý Jan Nepomucký, světec baroka

05.05.2021

Se sv. Janem Nepomuckým, světcem baroka, se dodnes setkáváme na mostech, u cest v krajině i v zákoutích našich vesnic a měst. Tento věhlasný mučedník zpovědního tajemství měl ve skutečnosti se svým historickým předobrazem, generálním vikářem pražské arcidiecéze Johánkem z Pomuka, společného jen málo.

Santiniho kostel v Nerudově ulici

24.04.2021

Projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána byl připravován již před koncem 17. století, kdy členové Theatinského řádu zakoupili pro tento účel několik domů v tehdejší Ostruhové ulici v Praze. V roce 1679 vypracoval projekt kostela řádový spolubratr, geniální architekt z italského Turína, Guarino Guarini.

Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech

06.04.2021

Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730-1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Santiniho. V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami.

Iniciace architekturou

03.04.2021

Opravdová tajemství nejdou odhalit a tajemství umělecké tvorby patří právě mezi ně. Magická kouzla bývají mnohem jednodušší. Ale vlastně na tom ani příliš nezáleží. Architektura je druhem jazyka, který promlouvá od srdce k srdci. Jsou knihy, které s větším či menším zájmem přečteme.

Pozvání na cestu

01.03.2021

V průběhu 17. a větší poloviny 18. století se z Itálie rozšířil nový a svébytný kulturní sloh, jenž se stal posledním univerzálním a sjednocujícím stylem celé Evropy; později byl nazván barokem. Celý křesťanský svět prožíval zvláštní období. Jako by byl jeho čas protknut metaforou Theatri mundi - divadla světa.

Pozvání do muzea stavitelství

06.02.2021

"Kdo zná, neničí" hlásá motto nad vstupem do nové Expozice stavitelství v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v západních Čechách. Národní technické muzeum zde, ve své nové pobočce v duchu uvedeného motta prezentuje postupy a principy především tradičního stavitelství.

Stanislav Růžička

19.10.2020

Objednavatelé Santiniho staveb

Jan Blažej Santini-Aichel nebyl mistrem pražského zednického cechu a proto – i když v roce 1705 získal malostranské měšťanství - nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.

Irena Bukačová

27.03.2020

Rozhovor o rekonstrukci Santiniho koncepce poutního místa v Mariánské Týnici.

V dnešním pořadu zavítáme společně do Mariánské Týnice, na poutní místo v západních Čechách, pozoruhodné z mnoha důvodů: navrhl je vynikající barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichl, nepřízeň minulých dob je nechala zcela zchátrat, ale v posledních letech bylo podle historických plánů obnoveno, zrekonstruováno v plnosti, jaké nedosáhlo ani v barokní době.

Jiří T. Kotalík

27.03.2020

Geometrie jako jazyk architektury

O úloze geometrie v architektuře se všeobecně ví a pozornost jí v různých souvislostech věnovala celá řada badatelů jak z oblasti matematických věd, tak především z oborů dějin umění a architektury. Tento trend se ale bohužel stal též doménou často až spekulativních úvah, vpisujících kružnice a přímky do velmi obecných a přibližných půdorysů staveb i sídelních útvarů.

Partneři projektu

santini partner mk 32 300x623santini partner uk 32 300x234santini partner arcibiskubstvi 32 300x441santini partner vysocina 32 300x520santini partner jihomoravsky 32 300x665santini strednicechy mk 32 300x511santini partner karlovyvaryi 32 300x417santini partner pardubice 32 300x600santini partner plzen 32 300x558santini partner praha 32 300x206

Informace o cookies

Když kliknete na „Přijmout všechny soubory cookie“, poskytnete tím souhlas k jejich ukládání na vašem zařízení, což pomáhá s navigací na stránce, s analýzou využití dat a s našimi marketingovými snahami.

Nastavení cookies


Používáme následující soubory cookies

Při návštěvě jakékoli webové stránky je pravděpodobné, že stránka získá nebo uloží informace na vašem prohlížeči, a to většinou ve formě souborů cookie. Můžou to být informace týkající se vás, vašich preferencí a zařízení, které používáte. Většinou to slouží k vylepšování stránky, aby fungovala podle vašich očekávání. Informace vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí vašim potřebám. Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat. Když kliknete na různé tituly, dozvíte se více a budete moci nastavení změnit. Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete ovlivnit, jak stránka funguje a jaké služby jsou vám nabízeny.

Tyto cookies jsou nezbytné k tomu, aby Webové stránky fungovaly, takže není možné je vypnout. Většinou jsou nastavené jako odezva na akci, kterou na Webových stránkách sami provedete, jako je např. bezpečnostní nastavení, přihlašování, vyplňování formulářů. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookies nebo o nich posílal upozornění. Mějte na paměti, že některé stránky bez těchto souborů nebudou fungovat. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě. Tyto cookies můžeme nastavovat my nebo poskytovatelé třetí strany, jejichž služby na stránkách používáme. Tyto soubory cookies neukládají žádné informace přiřaditelné ke konkrétní osobě.
Tyto cookies slouží ke zlepšení fungování Webových stránek. Umožňují nám rozpoznat a zjistit počet návštěvníků a sledovat, jak návštěvníci používají Webové stránky. Pomáhají nám zlepšovat způsob, jakým Webové stránky fungují, například tak, že umožňují uživatelům snadno najít to, co hledají. Tyto cookies neshromažďují informace, které by dokázaly identifikovat Vaši osobu. Pomocí těchto nástrojů analyzujeme a pravidelně zlepšujeme funkcionalitu našich Webových stránek. Získané statistiky můžeme použít ke zlepšení uživatelského komfortu a abychom učinili Vaši návštěvu Webových stránek zajímavější pro Vás jako uživatele.
Putování za Santinim © 2020, All Rights Reserved by LE CLAVERA 2020
Textová verze | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti