Dům „U anděla" (čp. 273)

1715, novostavba

Barokní novostavba měšťanského domu je v přední části domu při ulici řešena jako hloubkový, zcela pravidelný trojtrakt, s velkoryse dimenzovanou dispozicí nástupních prostor. Kompozice sedmiosého průčelí je takřka palácová, pracuje s mělkým tříosým středním rizalitem, na který nad korunní římsou navazuje pavilonový nástavec. Kromě výrazného rytmu okenních otvorů dominuje průčelí především takřka organicky působící portál, zdobený ve vrcholu mušlí a masivní volutou. V rovině střechy doprovází střední pavilonový nástavec dvojice výrazných rozměrných vikýřů. Santinimu dům připsal V. Kotrba (nepubl. ruk.) a toto připsání opakoval Sedlák (1987) a Cerulli (1988). Také Mojmír Horyna (1998) konstatoval, že dům „vykazuje zřejmé santiniovské rysy“ a v rozvrhu fasády zdůraznil působení „kombinace plochých a rustikovaných částí stěny a vytažení středního rizalitu do pavilónového nástavce, připomínající časné palácové stavby pražského architekta“. Současně ovšem konstatoval, že „kompozici chybí Santiniho smysl pro subtilní pointu kompozičního vzorce“ a navrhl jako možného autora kutnohorského stavitele Jana Jakuba Voglera. Přímé Santiniho autorství fasády naopak dokazoval Martin Pavlíček (1999) a je nutné říci, že některé části průčelí jsou skutečně nesmírně zajímavé, zatímco jiné, především oba boční vikýře, působí takřka banálně. Patrně je tedy nutné zvážit možnost, zda zde skutečně na počátku neexistoval Santiniho návrh, který ale byl pozměněn v průběhu výstavby, případně zkomolen mladšími úpravami.