(Praha - Nové Město)
1708 - 1711
stavebník: Jan Luňák, probošt kláštera
V roce 1348 položil římský a český král a později římský císař Karel IV. základy Nového Města pražského. Dvě léta na to přikročil císař k novému, velmi významnému dílu, kterým hodlal pražské město zvelebit. Roku 1350 založil na hoře Karlově, kostel a klášter kanovníků řádu sv. Augustina. Pravděpodobně se na stavbě podílela dvorská stavební huť Matyáše z Arrasu. Na počátku 18. století byla odkazem hraběte ze Schönnfeldu a podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla, po vzoru Lateránské baziliky v Římě do chrámu přistavěna kaple Svatých schodů s trojitým schodištěm, vedoucím z chrámové lodě na balkón. Probošt Luňák získal povolení ke stavbě roku 1708. Stavba, včetně sochařské a malířské výzdoby byla hotova v roce 1711. Jedná se o kopii připomínající schody o 28 stupních, po kterých vystoupil Kristus do Pilátova domu. Dle středověké tradice měla tyto schody potřísněné Kristovou krví roku 326 převézt z Jeruzaléma do Říma sv. Helena, císařovna a matka Konstantina Velikého. Svaté schody v Římě se těšily od samého počátku veliké vážnosti. Proto byla podle římského vzoru budována podobná místa rozjímání o utrpení Páně také v jiných městech Evropy. Santini byl při projektování vlastního interiéru limitován sakrální funkcí stavby. Větší volnostmi dostal pouze při utváření vnějšího exteriéru. Patrové členění stavby vložil architekt do prstence přízemního nižšího ochozu otevřeného přímo do klášterní zahrady. Stavba je příkladem santiniovského řešení drobnějších staveb, které však vždy a bez výhrad řešil se stejnou invencí a důsledností.
