Zámek
první polovina 18. století, novostavba
stavebník: Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic
Zámecký areál v Nedělištích, neveliké obci ležící poblíž Hradce Králové, vybudoval na místě starší tvrze nedaleko jádra obce s kostelem, v blíže nezjištěné době, hejtman hradeckého kraje Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic, případně jeho vdova Eliška rozená Straková z Nedabylic. Kromě dodnes existující zámecké budovy tvořila jednotně komponovaný urbanistický zámecký celek i dvojice bočních, symetrických, v půdorysu pravoúhle zalamovaných obslužných budov, demolovaných roku 1934. Dodnes existující vlastní zámecká budova je obdélná, patrová, velkoryse komponovaná jako pravidelný hloubkový trojtrakt se střední halou a v patře, nad ní, sálem, krytá mohutnou mansardovou střechou, na delších stranách v ose vybavená širokým mělkým, a o patro vyšším rizalitem. Fasády obsahují některé, pro Santiniho poměrně typické architektonické detaily a mimo to lze určité santiniovské rysy identifikovat také na fasádě sousedního kostela.
Zámeckou budovu Santinimu připsal Ivo Kořán (1974). M. Horyna ovšem o Santiniho autorství s ohledem na nižší řemeslnou kvalitu provedení a také na určitou lapidárnost fasád pochybuje a poukazuje navíc na nejasnou dataci. Z doby vzniku budovy skutečně nejsou dochovány žádné relevantní archivní prameny. Dendrochronologický průzkum, který by mohl dobu výstavby určit s velkou přesností, zatím nebyl proveden a osobu stavebníka tak lze nyní určit pouze podle aliančního znaku osazeného na průčelí. Ten náleží Karlu Ferdinandovi a jeho manželce Elišce a s ohledem na předčasné úmrtí Karla Ferdinanda bývá doba vzniku budovy vymezena roky 1705-1728. Teoreticky ovšem zámek mohla provádět i Ferdinandova vdova, žijící až do roku 1734. Zřejmě až po té se majetku ujal syn Václav Petr, kterému roku 1734 bylo 24 let, a byl také hejtmanem hradeckého kraje. Dle Horyny zámek „patří do souvislosti dalších zajímavých staveb ležících v kraji západně od Hradce Králové, které jsou zřejmě díly Santiniho epigonů. Vedle zámku v Jičíněvsi a brány hospodářského dvora v Kratonohách uveďme i zaniklé stavby: zajímavě koncipovaný zámek v Sadové a centrálu kostela sv. Jana Křtitele v Dohaličkách, kombinující barokní a barokně-gotické prvky.“ Přesto jistě nelze zcela vyloučit vznik zámku podle Santiniho starších plánů, u nichž by právě pozdní realizace jistě vysvětlila Horynou zmíněnou menší řemeslnou kvalitu a jednoduchost architektonických detailů.
