Santini Aichel - otec

Pokřtěn 23. října 1652 Praha - 27. září 1702 Praha, psán též Eichel, Aychel, Aeuchl, byl český kameník italského původu. Narodil se Antonínu Aichelovi a Kristýně Ostové na Starém Městě, při křtu v kostele sv. Jakuba mu byl za kmotra významný italský architekt Carlo Lurago, dále Santini de Bossi, Giovanni Battista Ceresol a Matěj Valkoun, přísedící nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Vyrostl na Starém Městě, kde se také ve zdejším cechu vyučil kameníkem, což oproti otcově zednictví znamenalo pracovní a společenský postup. V učení se pravděpodobně seznámil se svým celoživotním přítelem Adamem Kulichem, pozdějším kamenickým mistrem, se kterým pracoval na řadě významných památek. Získal práci na Hradčanech, kam se za prací také přestěhoval - bydlel v jednom z malých domků za Jelením příkopem. 27. října 1675 se oženil s Alžbětou Thimovou (20. ledna 1701), se kterou má nejstaršího syna Jana Blažeje, dceru Alžbětu (křtěná 25. září 1678) a Františka Jakuba. V roce 1680 se stal malostranským měšťanem a roku 1686 koupil dům U tří hvězd na Pohořelci. Zemřel předčasně v roce 1702. Další informace.

František Santini-Aichel - bratr

Pokřtěn 28. dubna 1680 Praha - 1709 byl český kameník italského původu. Narodil se jako nejmladší dítě do vážené rodiny pražského kameníka Santina, pokřtěn byl v chrámu sv. Víta. Vyučil se taktéž kameníkem, aby mohl převzít otcovu dílnu místo nejstaršího Jana Blažeje, který pro kamenickou práci neměl fyzické předpoklady. Společně s otcem pracoval v roce 1702 na novoměstské jezuitské koleji. Po smrti otce téhož roku přijal jeho jméno k příjmení. Bratr mu přenechal svůj díl peněz z otcova dědictví, aby mohl provozovat kamenické řemeslo, ale Jan ze společného podniku pro Františkovu nešetrnost v roce 1704 vystoupil. Další informace.

Antonín Aichel - děd

Antonín pocházel z městečka Roveredo na dnes italském břehu Luganského jezera. Roveredo leží v jižním Tyrolsku, které do konce 1. světové války náleželo Rakousku, a za Antonínova života neslo německé jméno Aichel, které v Čechách připojil ke svému křestnímu jménu. V 30. letech 17. století přišel do Prahy, aby se věnoval zednickému řemeslu. 6. listopadu 1635 se v malostranském farním kostele sv. Václava oženil s Kristýnou Ostovou z Plzně, za svědka mu byli Santini de Bossi, Melchior Meer, architekt Carlo Lurago a Matěj Valkoun, přísedící nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Další informace.

Kristián Schröder - tchán

(1655 Goslar Německo - 1702 Praha) byl císařský a královský malíř, správce a inspektor obrazárny na Pražském hradě. Schröder neoplýval tvůrčím nadáním, ale do historie se zapsal jako učitel dvou velikánů - u Schrödera se malířství učil Petr Brandl a také Jan Blažej Santiniho-Aichel. Za učení Brandla nebyl Schröder ještě členem malířského cechu a neměl právo řádného školitele, Brandl byl osmým žákem, který se u něj nedoučil. Do cechu vstoupil Schröder až roku 1694. Schröderovi nemůže být dnes s jistotou připsáno ani jedno samostatné malířské dílo. Po Schröderově smrti si Santini-Aichel roku 1707 vzal za ženu jeho dceru Veroniku Alžbětu.