Kostel Nanebevzetí P. Marie

1739-1741, přestavba
stavebník: žďárský opat Bernard Hennet

Středověký kostel byl na přelomu třicátých a čtyřicátých let 18. století rozsáhle opraven a z části přestavěn. Novou barokní podobu získala horní část osové západní věže a dosti výrazně byl upraven i interiér. V kněžišti vznikla barokní oratoř, vybudována byla nová varhanní kruchta a loď byla zastropena pozoruhodnou neckovou klenbou, zdobenou štukovým obrazcem. Tuto úpravu Santinimu připsal A. Jirka (1974), podle jehož předpokladu šlo o úpravu provedenou kolem roku 1720. On sám ale připustil i možnost, že jde o dílo architekta působícího pro žďárský klášter po Santiniho smrti a realizující zde jeho projekty, např. kostel v Obyčtově, nejspíše tedy Františka Benedikta Klíčníka. Tuto druhou možnost předpokládá i mladší literatura (Kudělka 1989 a 1996, Horyna 1998). Horyna upozorňuje i na to, že Santini by určitě nenavrhl kruchtu jako „doslovnou citaci poprsně a čela kruchty kostela sv. Václava ve Zvoli“, a dále, že „řešení neckové klenby i podvojnost konstrukčního rozvrhu a dekorativního vzorce naznačují, že projektant vskutku intimně chápal tvarový svět Santiniho umění, což opět ukazuje na F. B. Klíčníka.“