Zámek

po 1720, přestavba a přístavba
stavebník: Jan Michal hrabě Špork

Zámek Hořiněves je původně středověká tvrz pánů z Hořiněvsi, která byla na konci 16. století renesančně přestavěna. Dnešní podoba zámku je výsledkem přestavby, provedené za Jana Michala hraběte Šporka, během 20. let 18. století. Autorství návrhu je připisováno Janu Santinimu. Jednokřídlá stavba byla na jižní straně doplněna dvěma nárožními věžemi, mezi které byl vsunut nový trakt. V místech styku věží s fasádami traktu jsou vloženy křivkově zahnuté rizality se šnekovými schodišti. Lze předpokládat, že i na severní straně původního stavby měla vzniknout dvojice věží, v místech, kde by stály, se zachovaly zbytky pozdně renesančních fasád a nedošlo zde ani k přestavbě pozdně renesančního štítu. Zbylé části průčelí byly barokně upraveny.
Východní průčelí bylo pročleněno mělkým rizalitem o pěti osách a s příložkou o třech osách, západní průčelí pak tříosým rizalitem s jemným segmentovým vydutím střední osy, jenž v sobě skrývá tříramenné schodiště. Nejen práce s hmotou, ale i práce s dekorem, odkazuje na tvorbu Santiniho. Jedná se především o lineární a rytmizované členění fasády, typ šambrán či koncept portálu.