Projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána byl připravován již před koncem 17. století, kdy členové Theatinského řádu zakoupili pro tento účel několik domů v tehdejší Ostruhové ulici v Praze. V roce 1679 vypracoval projekt kostela řádový spolubratr, geniální architekt z italského Turína, Guarino Guarini.
Technicky náročný a neobvyklý projekt však vyvolal potřebu další varianty a jejím zpracováním byl pověřen Jean Baptiste Mathey. Stavba byla zahájena až po roce 1703. Teprve v roce 1711 bylo vydáno povolení ke zboření přilehlé Černé brány a tak byla umožněna konečná dostavba. Kostel byl dokončen až v následujících letech a vysvěcen v roce 1727. Santiniho spoluúčast na dokončení stavby je doložena z několika pramenů. Santini se podílel především na vlastním řešení průčelí a utváření nápadného hlavního portálu. Významný je i jeho podíl na výstavbě interiéru. Nově utvářel modelaci vnitřních stěn, na které byly teprve nasazeny klenby s paprsčitými vzorci. Mezi další interesující prvky pak patří visuté empory v bočních stěnách v oltářním prostoru a volné šnekové schodiště spojující sakristii s výše položenou budovou řádové koleje. Jakoby Santini svojí spoluúčastí na dokončení kostela čistil a dokončoval úpravu blízkého okolí svého vlastního domu. Spolu s přilehlými Morzinským a Kolowratským palácem tak jednotným rukopisem vytvořil unikátní řešení poměrně úzké, ale důležité městské komunikace.
Stanislav Růžička
