Kaple sv. Jana Nepomuckého

1712-1714, novostavba
Václav Humbert hrabě z Morzinu

Neveliká, ušlechtile tvarovaná kaple zasvěcená Janu Nepomuckému se nachází severně od městečka s rezidenčním zámkem Morzinů a současně nedaleko bývalého tvrziště, na němž v baroku vyrostl osmiboký letohrádek. Kaple sama je navenek čtyřboká, s okosenými rohy a na východní straně s nevelikým půlkruhovým presbytářem, zastřešená mansardovou střechou. Interiér je klenut kupolí vybíhající z koutových polopilířů prostřednictvím pandantivů a přízedních pasů. Dodatečně, před rokem 1755, byla na západní straně ke kapli připojena předsíň s kruchtou v patře, podle návrhu Františka Ignáce Prée. Kapli Santinimu připsal Viktor Kotrba (nepubl. rukopis) a to s ohledem na architektonickou kvalitu, některé charakteristické santiniovské rysy a také fakt, že Santini pro stavebníka v téže době projektoval úpravu pražského paláce. Kotrbovo připsání bylo vesměs přijato (Švácha 1979, Sedlák 1988, Cerulli 1988). Mojmír Horyna (1998) připsání Santinimu opatrně odmítl poukazem na některé prvky, které jsou Santinimu naopak dosti cizí: „Interiér se vsazenými okosenými pilíři na diagonálách, vynášejícími pendentivy ploché kupole, má tvarosloví včetně profilů odlišného, jaksi drobného charakteru. Rovněž akcentování pilířů na diagonálách a řešení polí stěny jako pouhé výplňové plochy mezi nimi nemá u Santiniho obdoby.“ Považoval proto kapli za dílo jiného stavitele, Santiniho tvorbou z prvního desetiletí 18. století ovšem velmi dobře poučeného. Shodně jako před tím Švácha poukázal například na podobnost s interiérem kostela v Mariánské Týnici či na jednoduchost exteriéru s originálně nasazovanými lesénovými rámy.