Odkaz architekta Jana Blažeje Santiniho (1677-1723) představuje jedinečný soubor barokních staveb výrazně ovlivňujících tvář české a moravské krajiny. Západočeský okruh jeho tvorby vznikl díky kladrubskému a plaskému klášteru, z nichž vyzařovala do kraje tvůrčí umělecká a duchovní síla, proměňující v první polovině 18. století dosud okrajové oblasti Čech bohatým rejstříkem unikátních barokních staveb v pozoruhodné regiony. Nová expozice „Baroko a jeho svět“ je zaměřená na odkaz doby, která výrazným způsobem poznamenala jak českou krajinu dominantami jedinečných staveb, tak duši lidí, kteří dokázali vnímat díky umění, hudbě a literatuře duchovní hodnoty a kulturní tradice. Expozice představuje především architekturu Jana Blažeje Santiniho a její odkaz na Plzeňsku, zvláště pak na území někdejšího plaského kláštera formou modelů a bohatou ikonografií. Setkání s barokními stavbami doplňuje též obraz českých zemí v díle Mauritia Vogta (1668-1730), řeholníka plaského kláštera, kartografa, historika a hudebníka, spjatého životem s Mariánskou Týnicí.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Poutní kostel Zvěstování P. Marie a cisterciácké probošství
1710, 1720 - 1764, novostavba
stavebnící opati cisterciáckého kláštera v Plasích
Architekt Santini navrhoval celou řadu jedinečných projektů pro plaský cisterciácký klášter, který patřil k jedněm z nejbohatších řádových domů v Čechách. Základní kámen budoucího poutního areálu v Mariánské Týnici s kostelem Zvěstování Panně Marii, proboštstvím a ambity byl položen v červenci roku 1711 na svátek Navštívení Panny Marie. Samotná stavba pro svou náročnost probíhala velmi zvolna. Do konce života opata Tyttla bylo dokončeno západní ambitové nádvoří a provedeno obvodové zdivo kostela až po korunní římsu. Vlastní kostel byl vysvěcen až v roce 1762. Uctívané sousoší Zvěstování Panně Marii bylo přeneseno do nového chrámu až dne 17. července 1777. Z nařízení císaře Josefa II. byl dne 9. listopadu 1785 plaský klášter zrušen a Mariánská Týnice tak byla součástí jeho osudu. Bývalý poutní areál více jak jedno století chátral. Havarijní stav vyvrcholil roku 1920 zřícením kupole s lucernou. V té době již působil dobrovolný spolek Jednota pro záchranu Mariánské Týnice v čele s respektovaným architektem Hanušem Zápalem, kterému vděčí areál za první kroky ke své záchraně, na něž mohla navázat koncem 20. století celková památková obnova a rekonstrukce. V roce 2000 byla znovu vynesena kupole s lucernou.
Samotná stavba kostela je založena na půdorysu řeckého kříže. Nad křížením je osazena kupole s lucernou, ramena jsou kryta mansardovými střechami. Západní ambitové nádvoří je doplněno nárožními kaplemi na šestiúhelném půdorysu a kryty plackovými klenbami. V současnosti probíhá dostavba východního ambitu.
Symetricky a pohledově strukturovaný areál poutního místa tvoří exponovanou dominantu, duchovní střed, a je příkladem dokonalé symetrie a také jedinečného odkazu spolupráce stavebníka opata Eugena Tyttla a věhlasného architekta Santiniho.
 |
 |
Zelená hora v nových barvách
Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře získal v průběhu letošního roku novou, doslova zářivou podobu. Tedy podobu novou pro současného návštěvníka, ale z pohledu historiků a restaurátorů naopak tu původní nejstarší barevnost.
Zelená Hora v číslech
Je tomu už pěkná řádka let, kdy jsme dostali poštou na adresu Zelená Hora u Žďáru nad Sázavou obálku s několika stránkami popsanými matematickými vzorci a rovnicemi. Autorem je doc. Ing. arch. DRSc. Josef Švastal, pracující v té době na ČVUT Praha. Budeme vděčni za pomoc při jejich rozluštění a uvedení do širších souvslostí.
Santiniho krystal
Zdánlivě obyčejný křížek u cesty může být barokní klenot. Bílá boží muka za obcí Bobrová na Žďársku léta stála bez většího zájmu vedle silnice s nasazenou kovovou stříškou. Ukázalo se však, že drobná boží muka u Bobrové patří mezi stavby Jana Blažeje Santiniho a navíc zkoumání jejich historie odhalilo velká překvapení.
Svatý Jan Nepomucký, světec baroka
Se sv. Janem Nepomuckým, světcem baroka, se dodnes setkáváme na mostech, u cest v krajině i v zákoutích našich vesnic a měst. Tento věhlasný mučedník zpovědního tajemství měl ve skutečnosti se svým historickým předobrazem, generálním vikářem pražské arcidiecéze Johánkem z Pomuka, společného jen málo.
Santiniho kostel v Nerudově ulici
Projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána byl připravován již před koncem 17. století, kdy členové Theatinského řádu zakoupili pro tento účel několik domů v tehdejší Ostruhové ulici v Praze. V roce 1679 vypracoval projekt kostela řádový spolubratr, geniální architekt z italského Turína, Guarino Guarini.
Kostel sv. Prokopa ve Všehrdech
Gotický kostel vznikl ve 14. století, v letech 1730-1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Santiniho. V té době byl také zřízen hřbitov. Jeho obvodová zeď navazuje po stranách na vstupní, osovou věž kostela a je zde konkávně probrána a prolomena dvěma komponovanými branami.
Iniciace architekturou
Opravdová tajemství nejdou odhalit a tajemství umělecké tvorby patří právě mezi ně. Magická kouzla bývají mnohem jednodušší. Ale vlastně na tom ani příliš nezáleží. Architektura je druhem jazyka, který promlouvá od srdce k srdci. Jsou knihy, které s větším či menším zájmem přečteme.
Pozvání na cestu
V průběhu 17. a větší poloviny 18. století se z Itálie rozšířil nový a svébytný kulturní sloh, jenž se stal posledním univerzálním a sjednocujícím stylem celé Evropy; později byl nazván barokem. Celý křesťanský svět prožíval zvláštní období. Jako by byl jeho čas protknut metaforou Theatri mundi - divadla světa.
Pozvání do muzea stavitelství
"Kdo zná, neničí" hlásá motto nad vstupem do nové Expozice stavitelství v areálu národní kulturní památky Klášter Plasy v západních Čechách. Národní technické muzeum zde, ve své nové pobočce v duchu uvedeného motta prezentuje postupy a principy především tradičního stavitelství.
Stanislav Růžička
Objednavatelé Santiniho staveb
Jan Blažej Santini-Aichel nebyl mistrem pražského zednického cechu a proto – i když v roce 1705 získal malostranské měšťanství - nesměl v Praze stavebně podnikat. Proto je počet jeho pražských staveb velice malý a pracoval zde pouze pro ty stavebníky, kteří nepodléhali cechovním předpisům, tedy šlechtice a církevní instituce. Pro stejný typ objednavatelů realizoval i většinu svých mimopražských realizací.
Irena Bukačová
Rozhovor o rekonstrukci Santiniho koncepce poutního místa v Mariánské Týnici.
V dnešním pořadu zavítáme společně do Mariánské Týnice, na poutní místo v západních Čechách, pozoruhodné z mnoha důvodů: navrhl je vynikající barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichl, nepřízeň minulých dob je nechala zcela zchátrat, ale v posledních letech bylo podle historických plánů obnoveno, zrekonstruováno v plnosti, jaké nedosáhlo ani v barokní době.
Jiří T. Kotalík
Geometrie jako jazyk architektury
O úloze geometrie v architektuře se všeobecně ví a pozornost jí v různých souvislostech věnovala celá řada badatelů jak z oblasti matematických věd, tak především z oborů dějin umění a architektury. Tento trend se ale bohužel stal též doménou často až spekulativních úvah, vpisujících kružnice a přímky do velmi obecných a přibližných půdorysů staveb i sídelních útvarů.
