Dolní hřbitov
1709, novostavba
stavebník: Václav Vejmluva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou
V letech 1709 –1715 bylo českomoravské pohraničí postiženo několika vlnami morové epidemie. Opat kláštera Václav Vejmluva proti této hrozící epidemii provedl na klášterním panství řadu opatření, takže její průběh se podařilo zásadněji zmírnit. Vybudování Dolního – morového hřbitova bylo jedním z těchto opatření, avšak vzhledem k faktu, že nešlo o opatření jediné, nemusel být hřbitov prakticky využit. 25. září 1720 byl opat za příkladnou přípravu proti hrozící morové nákaze odměněn titulem císařského rady. Hřbitov byl vybudován jako centrální útvar a to tak, že je v jeho půdorysu zdůrazněno číslo tři jako odkaz na Nejsvětější Trojici. Skládá se z trojice shodných oválných kaplí, jejichž středy jsou umístěny v rozích pomyslného rovnostranného trojúhelníka. Jižní kaple funguje též jako vstup. Mezi jednotlivými kaplemi probíhá křivkově hřbitovní zeď. Kaple, situované příčně ke středu hřbitova jsou do jeho prostoru prolomeny trojicí shodně utvářených oblouků arkády. Zaklenuty jsou báňovými klenbami s trojbokými výsečemi odpovídajícími slepým obloukům členícím stěny. Architektonické tvarosloví kaplí je velmi jednoduché, ale nese typické znaky Santiniho architektonického projevu. Kaple mají mansardové střechy.
Uprostřed původní části hřbitova stojí na trojúhelném soklu socha anděla posledního soudu, který je přisuzován Řehoři Thenymu jako dílo z doby kolem roku 1730.
