Kaple sv. Václava a Vojtěcha
do 1728, novostavba
stavebník: Maurus Finzguth, opat benediktinského kláštera v Kladrubech
Kaple sv. Václava a Vojtěcha se nachází v Ostrově u Stříbra v okrese Tachov. Realizace novostavby spadá do druhé čtvrtiny 18. století. Vlastní rok realizace však není zcela jasný. Stavebníkem je Maurus Fintzguth, opat kláštera v Kladrubech, který také kapli vysvětil, což uvádí plzeňský arciděkan v dopise pražské konzistoři, datovaném 5. listopadu 1729. Západní věž kaple se vstupní předsíňkou byla přistavěna až v polovině 19. století. Santini působil ve službách kladrubského kláštera až do své smrti v roce 1723. Projekt kaple sv. Vojtěcha v Ostrově u Stříbra vytvořil zřejmě v posledních létech života. Realizován byl až po architektově smrti, avšak nepochybně beze změn. Návrh kaple vytvořil Santini pravděpodobně v posledních letech svého života. Projekt byl realizován až po architektově smrt, avšak nepochybně beze změn.
Stavba kompozičního typu „paprsčité centrály“ je tvořena vlastní střední lodí na šestiúhlém půdorysu a třemi apsidovými prostory na shodných segmentových křivkách. Půdorysné rozvržení stavby je konstruováno geometrickými postupy charakteristickými pro Santiniho. Do sítě soustředných kružnic, jejichž poloměry jsou v jednoduchých poměrových vztazích, jsou vepisovány rovnostranné trojúhelníky, pootočené o 60°. Další, doplňující síť menších kružnic určuje střídavě průběh vnější a vnitřní líce obvodového zdiva. Výsledný, radiálně rozvinutý půdorysný obrazec má až ornamentální povahu, příznačnou i pro další Santiniho centrály. Tvarosloví exteriéru i interiéru je minimalizováno a lineariziváno, zcela v duchu pozdního Santiniho díla. Pro tohoto architekta jsou příznačné i strmé a hustě skládané, lineárně působící profily říms. Unikátní je zastřešení kaple, kdy na klenbu přímo umístěna krytina.
Pozdější hranolovitá jednopatrová věž s cibulí je z počátku 19. století a je umístěna uprostřed západního bloku.
bývalá letní rezidence kladrubských opatů
Kaple Nejsvětější Trojice
stavebník: Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasech
Kostel sv. Prokopa
stavebník: Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasech
Exteriér kostela, jak je pro Santiniho typické, jsou v řadě na sebe navazující a do sebe částečně zaklíněné pravidelné mnohostěny. Vstupní věž je čtyřstěn nad sférickým čtvercem, loď podélně protažený osmistěn s konkávně zborcenými stěnami na diagonálách, kněžiště pak pravidelný osmistěn a sakristie pravidelný šestistěn. Před přestavbou měl kostel sv. Prokopa plochostropou loď a goticky klenuté kněžiště o jednom šířkově obdélném poli a závěr pětistranného osmiúhelníku. Z původní stavby byl ponechán presbytář s žebrovou klenbou. Nad portálem věže je v kameni tesaný znak opata Eugena Tyttla s písmeny E.T.A.P.P.L. (Eugenius Tyttl Abbas Plassensis Praepositus Lipensis) a letopočtem 1732. Tvar střechy věže je inspirován tehdy ještě existujícími střechami chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. V interiéru kostela je hlavním tématem centralizace hloubkové dispozice. Stavba užívá různých typů světla o různé intenzitě. Prostory bezprostředně sousedící s hlavní lodí jsou bez oken, závěrové díly jsou pak silně prozářeny světlem. Realizace kostela sv. Prokopa ve Všehrdech proběhla téměř 10 let po smrti architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Stavitelem byl Ondřej Kondel z Plas.
Kostel sv. Mikuláše
stavebník: Eugen Tyttl, opat cisterciáckého kláštera v Plasech