Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta
1712 - 1726, oprava a přestavba
stavebník Maurus Finzguth, opat benediktinského kláštera v Kladrubech
Zatímco Santiniho realizace pro plaský klášter byly řešeny v duchu jeho vnímání radikálního baroka, před zcela jinou otázku byl postaven při práci pro benediktinský klášter v Kladrubech u Stříbra. Zdejší pozdně románská bazilika byla dokončena již v roce 1233. Po vypálení husity stála několik desetiletí bez střech a kleneb. V průběhu renesance byl kostel částečně opraven a znovu vysvěcen. Přetížení obvodových zdí však způsobilo havarijní stav, který chtěl opat Fintzguth vyřešit celkovou přestavbou. V roce 1710 vyzval k vypracování projektu dva nejvýznamnější pražské architekty, Kryštofa Dientzenhofera a Jana Blažeje Santiniho. Nakonec se rozhodl realizovat nákladnější a rozsáhlejší Santiniho návrh.
Přestavba proběhla v několika etapách. Nejprve bylo přestavěno trojlodí, následně transept, nad ním byla vybudována monumentální kopule, která je řešená jako koruna zavěšená nad dlouhou profilací hlavní lodi. Lucerna v kopuli je završená mariánskou korunou prosvětluje vnitřní prostor nad křížením kostela. Závěrečná etapa přestavby se týkala východní části kostela, mnišského chóru a presbytéria. Mimořádně prosvětlený, trojlistý závěr kostela je doplněn oltářem podle původního Santiniho návrhu a dramaticky uzavírá celou stavbu. Při přestavbě Santini maximálně využil staré konstrukce zdiva, které odboural pouze v poškozených částech a doplnil je do ideálního stavu. V utváření exteriéru stavby byla největší pozornost věnována západnímu průčelí, do niky vstupního štítu kostela byla zasazena socha P. Marie napodobující gotické pojetí a odkazující na románské a gotické tradice areálu.
Barokní gotizace pozoruhodné románské baziliky potvrzuje spolu se Sedlcí skutečnost, že Santini byl ještě před završením prvé poloviny svého tvůrčího života schopen naprosto jedinečných výkonů. Právě v Kladrubech se díky uchování jak stavební tak i interiérové složky, včetně původního oltáře, můžeme přesvědčit o dokonalé jednotě architektury a jejího náboženského obsahu.
Projekt konventu kláštera benediktýnů
stavebník: Maurus Fintzguth, opat benediktinského kláštera v Kladrubech