Sedlec - Santini v srdci Evropy

Klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie a sv. Jana Křtitele

1703 - 1708, přestavba a obnova středověkého chrámu
stavebník Jindřich Snopek, opat cisterciáckého kláštera v Sedlci

Kutná Hora jako druhé nejvýznamnější město království se stala prvním svědectvím Santiniho invence a mistrovského talentu. Na jejím okraji se rozkládá areál bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci. Jeho součást tvoří vskutku monumentální, původně gotický klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie. Ten ležel více než dvě století po vyplenění husitskými vojsky v ruinách. Teprve energický a schopný opat Jindřich Snopek se rozhodl pro jeho velkorysou obnovu. V roce 1703 povolal k řízení stavby Jana Santiniho. Po zbraslavských zkušenostech byla tomuto teprve dvaceti pětiletému umělci svěřena přestavba ve své době největšího kostela v Českých zemích. Podle dochované korespondence mezi cisterciáckými preláty to byla doslova jeho schopnost stavět goticky, která o dvě generace staršího opata přesvědčila o tom, že si vybral toho nejlepšího. Santini dramaticky využil mimořádně rozměrného čelního okna, před které vestavěl subtilní vstup, doplněný plastikami v nadstavbě. Zajímavostí zůstává, že na této stavbě je doložena i účast mistrova mladšího bratra, výborného kameníka, Františka Jakuba Santiniho. Dokončená stavba kostela byla znovu vysvěcena roku 1708. Zcela nebývalé výškové i hloubkové poměry kostelního prostoru Santini kompozičně zvládl důraznou rytmizací stěn i kleneb. Barokní úprava se pak projevuje v řešení šroubových schodišť a prvků oltářního prostoru. Osobní setkávání se s konstrukcí a architekturou středověkých katedrál, které zažíval Santini od dětství v Praze a později v Sedlci či v Kladrubech se stalo jeho trvalou inspirací pro další tvorbu a pro jeho naprosto osobité sepětí gotiky s barokem.

Fotogalerie

Konvent cisterciáckého kláštera

1709, novostavba, realizováno jen z části
stavebníci: Bonifác Blahna a Otto Zahrádecký, opati cisterciáckého kláštera v Sedleci

Původní konvent kláštera byl zcela zničen v roce 1421. Řádová komunita se později usadila ve staveních při později zbořeném kostele sv. Filipa. Okolo roku 1700 se znovu objevila myšlenka vybudovat spolu s přestavbou klášterního kostela i zcela nové budovy konventu. Bylo rozhodnuto, že nový konvent a prelatura naváží na starší budovy a vytvoří velké nádvoří pojímající také vnější závěr konventního chrámu. V jižním, pracovním, či komunikačním křídle byly upravena původně románská kaple. Tu Santini, v duchu svého chápaní, přestavěl na barokně gotickou kapitulní síň. Kompoziční nevyváženost nádvoří, způsobenou přičleněním nových budov k dřívější zástavbě vyřešil Santini zřízením osové dominanty nádvořního průčelí. Tou je dodnes zachovalá střední vstupní věž. K Santiniho vkladu do celkového řešení konventního areálu lze také hodnověrně přičíst visuté schodiště a jeho dílem bylo nepochybně také celé řešení kompozice klášterního dvora. Konvent byl dokončen až v roce 1763 a na jeho stavbě se podíleli další stavebníci, kteří pozměnili některé původní Santiniho detaily. Ale i tak je prostor konventu dokladem koncepčního řešení, se kterým se Santini vyrovnával s prostorem několika historických stavebních vrstev.

Hřbitovní kostel Všech svatých

1710, oprava a úprava
stavebník: Bonifác Blahna opat cisterciáckého kláštera v Sedleci

Ještě před rokem 1400 založil opat Heidenreich nedaleko kláštera nový velký hřbitov a posvětil ho prstí z Kalvárie ze Svaté země Izraele. Nechal také vybudovat pozoruhodný, subtilní hřbitovní kostel Všech svatých. Čtvercová loď je v západním směru doplněna dvěma věžemi šestibokého půdorysu. Křehká a odhmotněná architektura kostelíka patří dodnes k předním dílům vrcholné gotiky v českých zemích. Po husitských bouřích byla poničená stavba opravena v průběhu 17. století. Santinimu jistě její interesantní řešení imponovalo, ale do dalších úprav horního kostela se osobně již nezapojil. Jeho dílem je naopak kompozice vstupního schodiště a portálu dolní kostnice, včetně architektonického řešení dekorace interiéru. Výtvarné zapojení ostatků několika tisíc zemřelých představuje další ze schopností architekta vyrovnat se s neobvyklým zadáním svého investora.

Fotogalerie