Kostel sv. Prokopa
stavebník: Rosalie Berková z Dubé, provdaná Kinská
Bývalá rezidence sedleckých cisterciáků
stavebník: Otta Zahrádecký, opat cisterciáckého opatství v Sedleci
Kaple svaté Anny
1705 - 1707, novostavba; stavebník Helena Pieroni da Cagliano, abatyše svatojiřského kláštera benediktinek na Pražské hradě
Jednu z nejkomplikovanějších a přitom skvěle čitelných staveb ze Santiniho nejranějšího období představuje kaple vystavěná v parku letní rezidence hradčanských benediktinek v Panenských Břežanech, realizovaná v letech 1705 – 1707. Stavbu objednala tehdy šedesátiletá abatyše kláštera Helena Pieroni de Galliano, dcera proslulého architekta a matematika Giovanni Pieroniho. Stavbu podle Santiniho návrhu provedl stavitel Filip Spannbrucker pocházející z rakouské stavitelské rodiny. Archiválie nám dokládají, že z celkových nákladů na stavbu, které činily 3895 zl. 20 kr., byla odměna pro stavitele 995 zl. a Santiniho honorář za plány a autorský dozor dosáhl 180 zl. Za základní ideu kaple postavené na trojúhelníkovém půdorysu můžeme uvažovat vedle silného motivu božské trojice také postavení sv. Anny jako generačně třetí, (trojjediné) v rodině Ježíše Krista. Kaple představuje nejstarší příklad rozvinuté paprsčité centrály v Santiniho díle. Mimořádně náročný typ stavby je postaven na kompozici exteriéru a ještě komplikovanějšího vnitřního prostoru. Ústředním estetickým tématem interiéru je totiž samotné světlo, které proniká okny v lucerně kopule a modeluje jednotlivé čisté tvary. Samotný popis kaple vydá na myšlenkově a umělecky vysoce hodnotnou esej, jak nás o tom ostatně přesvědčuje text profesora Mojmíra Horyna uvedený v jeho obsáhlé Santiniho monografii. Vnímavého čtenáře a návštěvníka vede k pochopení architektova pojímání prostoru a světla jako analogie k bohem stvořenému světu a lidskému životu v jeho kulisách. Kaple v Panenských Břežanech je prvním, naprosto původním projektem ještě ne třicetiletého umělce, ve které formuluje své jedinečné umělecké vyznání, a to s naprostou jistotou a suverenitou. Budeme-li znovu citovat Mojmíra Horynu pak: „ vývojová závažnost, suverénní a geniálně tvořivý způsob přehodnocování velkých témat i svrchovaná kvalita uměleckého výkonu, to vše řadí břežanskou kapli mezi absolutně nejvyšší vrcholy evropského baroka.“
1703 – 1708, přestavba a obnova středověkého chrámu
stavebník: Jindřich Snopek, opat cisterciáckého kláštera v Sedleci
Další informace zde
1705 – 1707, novostavba
stavebník: Helena Pieroni da Gagliano, abatyše svatojiřského kláštera benediktinek na Pražském hradě
Další informace zde
1708 – 1710, novostavba
stavebník: Rosalie Berková z Dubé, provdaná Kinská
Další informace zde