Poutní kostel Jména Panny Marie
1718 - 1750, novostavba; stavebnící Hugo Bartlicius a další opati premonstráckého kláštera v Zábrdovicich u Brna
Poutní kostel Jména P. Marie ve Křtinách u Brna patří k nejstarším moravským poutním místům. Podle pověsti ve zdejším údolí křtili svatí Cyril a Metoděj. Nahrazení středověkého areálu monumentální barokní novostavbou zadal opat zábrdovického kláštera v roce 1718 Janu Santinimu. Ten na vrcholu svých tvůrčích sil navrhl rozsáhlý poutní komplex, který se stal skutečnou barokní perlou Moravy. Celá stavba však byla dokončena až dlouho po Santiniho smrti v roce 1750, a to včetně změn, k nimž bylo přistoupeno především z úsporných důvodů. Centrální dispozice kostela je situována na půdorysu řeckého kříže vetknutého do soustředných kružnic. Ramena kříže se pak ve výšce kleneb propojují v jasných křivkách dynamického baroka. Jako vždy, hraje i zde u Santiniho vrcholný význam světlo, jeho průchod prostorem a modelace jednotlivých stavebních prvků vnitřního prostoru. Původní Santiniho projekt byl navržen bez osové průčelní věže s vysokými mansardovými střechami a s druhou boční kaplí sv. Josefa. Ta měla spolu se stávající kaplí sv. Anny centralizovat celý areál a uzavřít prostor v horizontální i vertikální dispozici. Kaple sv. Josefa však postavena nebyla. Vlastní rezidence byla koncipována jako velká a náročně řešená zámecká budova. I ve své redukované podobě je křtinský areál pozoruhodně vynalézavým a vyhraněným architektonickým dílem včetně jednoznačného včlenění do krajinného prostoru.
