Kaple Nejsvětější Trojice
devadesátá léta 17. století
stavebník: František Josef Václav hrabě Šlik
Drobná trojboká kaple se nachází ve zvlněné lesnaté krajině jižně od Jičína. Provedena je s mimořádnou znalostí klasického řádového tvarosloví, se kterým ale současně pracuje nesmírně originálním způsobem. Všechna tři nároží jsou poněkud otupena konkávním probráním a to takto vzniklé plochy jsou vloženy pilastry. Střed všechny tří stran je pak zdůrazněn na hranách zaoblenou širokou lesénou, do níž je na všech třech stranách vložen vstup. Valbovou střechu završuje taktéž trojboká lucerna opatřená trojbokými okny. Použití rovnostranného trojúhelníku je tak důsledné, že se objevuje dokonce ve tvaru drobného okénka v ploše vstupních dveří.
Pozoruhodnou stavbičku připsal Santinimu Ivo Kořán (1974) a toto připsání další badatelé akceptovali (Sedlák 1987, Cerulli 1988, Naňková 1989, Horyna 1992). Mojmír Horyna jej odmítl až roku 1998, kdy kapli označil za „velmi půvabnou, nicméně ve své koncepci přejednoduchou a v provedení nad únosnou míru redukovanou“. Jak se ovšem ukázalo později, vše bylo ve skutečnosti ještě jinak. Prakticky současně s Horynovou knihou byl publikován článek J. Hendrycha a M. Líčeníkové (1998), v němž byla tato a také nedaleká kaple Andělů strážných u Veliše hypoteticky autorsky spojeny se dvěma, respektive třemi dalšími kaplemi, připisovaných J. B. Matheyovi. Předpoklad dřívějšího vzniku později potvrdil i archivní výzkum a Matheyho autorství celé skupiny pěti kaplí přijali také ostatní badatelé (Macek – Biegel – Bachtík 2015). Kaple Nejsvětější Trojice tedy paradoxně není dílem Santiniho pokračovatele, nýbrž dílem jeho hypotetického učitele. Pomyslný kruh se může uzavřít lákavou, byť už zcela nedoložitelnou myšlenkou, že podobu kaple přecejen mohl ovlivnit mladý J. B. Santini, a to v době kdy byl žákem J. B. Matheye.
